Tak jsem si myslela,..

.. že dnes zveřejním svoji první tašku a zatím jdu párat...

Jojo, krásně mi Jarníčková svým blogem na Marině zvedla z podlahy moje šicí ego. Tak to ta moje brněnská pařížanka není napoprvé až tak špatná! Celá rozradostněná jsem jí šla vycpat břicho (i přes křivé švy na kšandách - to byla vůbec kapitola, trefit pruh barevné (jo pardon, vlastně hlavní designové) látky doprostřed, šev vlevo je rozhodně blíž ke kraji než šev vpravo, kapsička je jak v  mírně podroušeném stavu), aby se mi při focení nekácela, pěkně rovnám rožky a .... co to je???? Až dnes, druhý den po ušití jsem si všimla, že střední zipová část není všitá rovnoměrně! Jeden roh s "riflovinou" je delší než druhý. Jak se tohle mohlo stát?! Proběhla domácí, velmi bouřlivá diskuze o tom, že je nutné párat (já, velmi plačtivým hlasem) nebo ne (dcera a manžel). Argument typu: dyť ani ty sis toho nevšimla! nemá žádný vliv. Naštěstí jsem neměla začištěno šikmým proužkem, to bych se na to párání možná taky vyprdla. Tak nic, zítra snad opravím (jestli to teda půjde) a možná se konečně i já pochlubím svoji první taškou. I když se sebevědomí válí opět někde na podlaze.

Dobrou a klidnou noc beze snů o párání.

Ještě mi, švadlenky, prosím poraďte, jak mám pruhy na ty kšandy vyžehlit tak, aby to byla fakt krásná rovná čára? Postupným překládáním a žehlením mi vznikla leda krásná vlna. Dneska asi neusnu.